Když člověk používá internet v karavanu jen na počasí a občasné hledání kempu, většinou si vystačí s hotspotem z telefonu. Jakmile ale potřebuje pravidelně pracovat, připojovat se na videohovory nebo odesílat větší soubory, začne spolehlivost připojení řešit úplně jinak.
Mobilní internet může na jednom místě fungovat skvěle a o pár kilometrů dál být prakticky nepoužitelný. Starlink zase potřebuje výhled na oblohu a při průjezdu tunelem nebo pod stromy logicky vypadne. Nechtěl jsem proto sázet všechno na jednu technologii.
Nakonec jsem v karavanu zkombinoval Starlink, 5G router Teltonika RUTX50 a dvě SIM karty od různých operátorů. Důležité přitom není jen to, že mám tři možnosti připojení. Hlavní výhodou je, že se mezi nimi router přepíná automaticky.
Starlink je první, za ním T-Mobile a Vodafone
Jako hlavní linku používám Starlink. V nastavení failoveru má nejvyšší prioritu. Za ním následuje SIM 1 od T-Mobilu a jako poslední záloha je v routeru SIM 2 od Vodafonu.
Router dostupnost připojení průběžně kontroluje. Když Starlink ztratí spojení, provoz převezme T-Mobile. Typickým příkladem je průjezd tunelem, kde satelitní připojení nemá šanci fungovat, ale mobilní signál uvnitř být může. Přepnutí proběhne velmi rychle a není kvůli němu potřeba nic ručně nastavovat.
Přesná doba přechodu závisí na intervalech, ve kterých router linku kontroluje. Při dobře vyladěném nastavení jde o velmi krátkou chvíli. Některé už navázané relace se mohou po změně veřejné IP adresy připojit znovu, ale při běžné práci je změna většinou sotva postřehnutelná.
Jakmile začne Starlink znovu fungovat, router se může automaticky vrátit na něj. Nemusím tedy sledovat, přes kterou linku zrovna komunikuje, ani po výjezdu z tunelu něco přepínat zpět.
Proč mám SIM karty od dvou operátorů
Nabízelo by se vložit do obou slotů karty stejného operátora, ale tím bych si moc nepomohl. Když má T-Mobile v určité oblasti slabé pokrytí nebo výpadek, druhá karta ve stejné síti situaci nezachrání.
Proto je na SIM 1 T-Mobile a na SIM 2 Vodafone. Vodafone běžně nevyužívám a zůstává až jako poslední možnost. Jsou ale místa, kde jeden operátor nemá téměř žádný signál a druhý funguje bez problémů. Právě tam se druhá SIM vyplatí.
Ještě větší smysl to dává při cestování po Evropě. T-Mobile a Vodafone mohou mít v zahraničí jiné roamingové partnery. Když tedy síť dostupná pro jednu českou SIM nefunguje dobře, druhá karta se může přihlásit k jinému místnímu operátorovi. Není to jen další SIM „pro jistotu“, ale reálná možnost dostat se k jiné síti.
Smysl druhé SIM není v tom, že máte dvě karty. Je v tom, že máte přístup ke dvěma nezávislým rádiovým sítím s odlišným pokrytím a v zahraničí i s odlišnými roamingovými partnery. Dvě karty jednoho operátora tuhle výhodu nedávají — vypadnou obě naráz.
Kam jsem umístil router
Teltoniku jsem namontoval do horní části skříně poblíž elektrického rozvaděče. Router tam nepřekáží, je blízko 12V rozvodů a nemusel jsem přes půl karavanu tahat dlouhé napájecí kabely.
Router je uchycený napevno, aby se za jízdy neposouval. Zároveň se k němu dá stále rozumně dostat, když potřebuji zkontrolovat kabely, SIM karty nebo stavové diody.
Při montáži jsem se snažil nechat anténám co nejvíc prostoru. Je také potřeba hlídat, aby router později nezapadnul mezi oblečení. Elektronika potřebuje větrat a věci ve skříni by neměly tlačit na konektory ani měnit polohu antén.
Umístění uvnitř karavanu je praktické, ale konstrukce vozu signál tlumí. Router může ukazovat 5G, a přesto nemusí být připojení nijak rychlé. Samotná ikona 5G ani počet dílků neříkají celý příběh.
Mnohem užitečnější než dílky jsou tři hodnoty, které router zobrazuje v administraci:
| Hodnota | Co udává | Proč na ní záleží |
|---|---|---|
| RSRP | síla přijímaného signálu | Říká, jak silně signál dorazí — ale nic o jeho čistotě. |
| RSRQ | kvalita signálu | Zohledňuje i rušení a vytížení buňky. |
| SINR | poměr signálu k šumu a rušení | Nejlépe předpovídá reálnou rychlost. Nízký SINR = pomalé připojení i při plných dílcích. |
Pokud bych ani po doladění nastavení nedosáhl použitelného výsledku, dalším krokem by byla venkovní 4G/5G anténa na střeše. Ta dostane příjem mimo kovový plášť karavanu. Nejdřív jsem ale chtěl vyzkoušet, co zvládne stávající instalace.
Router napájím přímo z 12 V
RUTX50 je připojený přímo k 12V soustavě karavanu. Nedávalo mi smysl zapínat kvůli routeru měnič, vyrábět z baterie 230 V a potom napětí síťovým adaptérem znovu snižovat.
Přímé napájení znamená méně ztrát, méně adaptérů a hlavně možnost nechat router běžet ze servisní baterie i mimo kemp. Napájecí větev má samozřejmě vlastní odpovídající jištění.
U podobné instalace je dobré nezapomenout, že „12 V v autě“ není za všech okolností přesně 12,0 V. Napětí se mění podle stavu baterie a podle toho, zda se právě nabíjí. Zařízení, kabeláž i jištění proto musejí odpovídat skutečným podmínkám v palubní síti, nejen hodnotě napsané na zásuvce.
Proč jsem řešil TTL
Při testování jsem narazil na zvláštní rozdíl. Stejná SIM karta dosahovala v telefonu vyšší rychlosti než po vložení do routeru. Jednou z možných příčin bylo, že operátor rozeznal provoz vedený přes router a pracoval s ním jinak.
TTL neboli Time To Live je údaj v IP paketu, který se při průchodu přes router obvykle sníží. Právě rozdílná hodnota může síti napovědět, že provoz nevzniká přímo v telefonu, ale přichází z dalšího zařízení za routerem.
Na RUTX50 jsem proto upravil pravidlo pro TTL. Po uložení se v administraci objevila zelená zpráva „Configuration has been applied“, takže bylo jasné, že je nové nastavení aktivní.
Tím ale test nekončí. Router je potřeba restartovat, případně alespoň vypnout a znovu zapnout mobilní spojení. Až potom se nová připojení vytvoří s aktuálním nastavením.
Rychlost mobilní sítě kolísá podle momentálního vytížení buňky. Smysl má až několik měření na stejném zařízení, na stejném místě, a porovnání downloadu, uploadu i odezvy.
Vyhodnocení je pak jednoduché: pokud rychlost po změně výrazně stoupne, mohla původní limitace souviset s tím, jak síť provoz z routeru rozpoznávala. Jestli zůstane přibližně na 30 Mbit/s, bude mnohem pravděpodobnější příčinou slabý nebo zarušený signál uvnitř karavanu.
Nastavení TTL nemusí mít stejný efekt u každého tarifu a operátora. Je také potřeba řídit se podmínkami konkrétní služby.
Starlink na střešním okně
Starlink používám jako hlavní připojení, takže jsem potřeboval vymyslet jednoduché umístění s dobrým výhledem na oblohu. Anténu jsem dal do odnímatelného držáku s přísavkami na střešní okno.
Výhodou je, že jsem nemusel vrtat další otvory do střechy. Po příjezdu anténu připravím a při odjezdu ji zase uklidím.
Držák s přísavkami je určený pro stání, ne pro provoz na silnici. Před rozjezdem musí Starlink i celý držák ze střechy dolů.
U satelitního připojení je nejdůležitější výhled na oblohu. Stromy, okolní budovy nebo jiné překážky mohou způsobovat krátké výpadky. A právě v tu chvíli dává smysl automatický failover na mobilní síť.
Starlink funguje také bez 230V měniče
Ani kvůli Starlinku nemusím zapínat měnič. Napájím ho z automobilové 12V zásuvky přes 100W USB-C Power Delivery adaptér.
Je to jednoduché a energeticky rozumnější než dvojitá přeměna přes 230 V. Odpadá i klidová spotřeba měniče, který by jinak musel běžet celý den kvůli jedinému spotřebiči.
Nestačí, že je na adaptéru napsáno 100 W. Potřebný výkon a napájecí profil musí zvládat celý řetězec včetně kabelu a samotné automobilové zásuvky. Při delším provozu kontroluji, zda se zásuvka, adaptér nebo konektory nadměrně nezahřívají.
Jak to funguje v praxi
Když stojím na otevřeném místě, internet běží prioritně přes Starlink. Pokud se jeho výhled na oblohu zakryje nebo s karavanem vjedu do tunelu, router pozná výpadek a přejde na T-Mobile. Jestliže v daném místě nefunguje ani T-Mobile, zbývá ještě Vodafone.
Jakmile se připojení s vyšší prioritou vrátí, router se na něj automaticky přepne zpět. Celý proces probíhá bez ručního přehazování SIM karet nebo kabelů.
Nastavení kontroly dostupnosti jsem nechtěl udělat ani příliš pomalé, ani zbytečně agresivní. Když je interval dlouhý, router reaguje na výpadek pozdě. Když je kontrola až moc citlivá, může mezi linkami přeskakovat kvůli každému krátkému zakolísání.
Za nedostupnou je dobré považovat až linku, která neprojde několika kontrolami po sobě — ne tu, která jednou nezareaguje. Tím se vyhnete přeskakování mezi linkami při každém krátkém zakolísání a přitom router pořád reaguje dostatečně rychle.
| Linka | Priorita | Kdy nastupuje | Slabina |
|---|---|---|---|
| Starlink | 1 | vždy, když je výhled na oblohu | tunel, stromy, zástavba |
| SIM 1 — T-Mobile | 2 | při výpadku Starlinku | slabé pokrytí v dané lokalitě |
| SIM 2 — Vodafone | 3 | když nefunguje ani T-Mobile | záloha, běžně se nevyužívá |
Závěr
Ve výsledku tak nemám jen router a k němu Starlink. Mám tři na sebe navazující možnosti připojení, které se navzájem doplňují. Starlink řeší místa bez použitelného mobilního pokrytí, T-Mobile převezme provoz při zakrytí satelitní antény a Vodafone zůstává jako druhý operátor pro lokality, kde první mobilní síť nefunguje.
Právě tato kombinace mi dává na cestách největší smysl. Nezajišťuje, že internet bude fungovat úplně všude a za všech okolností. Výrazně ale snižuje pravděpodobnost, že zůstanu bez připojení ve chvíli, kdy ho opravdu potřebuji.
Nejčastější dotazy
Proč mít v routeru SIM karty od dvou různých operátorů?
Dvě karty stejného operátora nepomohou, když má daná síť v místě slabé pokrytí nebo výpadek — obě karty jsou na tom stejně. Karty od dvou operátorů dávají přístup ke dvěma nezávislým sítím. V zahraničí je přínos ještě větší: čeští operátoři mají různé roamingové partnery, takže se každá karta může přihlásit k jinému místnímu operátorovi.
Jak rychle se router přepne ze Starlinku na mobilní síť?
Záleží na intervalu, ve kterém router kontroluje dostupnost linky, a na počtu neúspěšných pokusů, po kterých ji označí za nedostupnou. Při rozumně vyladěném nastavení jde o řádově sekundy. Některé už navázané relace se po změně veřejné IP adresy připojí znovu, ale při běžné práci je přepnutí většinou sotva postřehnutelné.
Proč ukazuje router 5G, ale internet je pomalý?
Ikona 5G a počet dílků říkají jen to, že se router k síti přihlásil — ne jakou má kvalitu spojení. Uvnitř karavanu navíc kovová konstrukce signál tlumí. Užitečnější jsou hodnoty RSRP (síla signálu), RSRQ (kvalita) a hlavně SINR, který ukazuje poměr signálu k šumu a rušení. Nízký SINR znamená pomalé připojení i při plném počtu dílků.
Musím kvůli Starlinku zapínat měnič na 230 V?
Nemusíte. Starlink Mini se dá napájet z automobilové 12V zásuvky přes 100W USB-C Power Delivery adaptér. Odpadá tím dvojitá přeměna napětí (12 V → 230 V → zpět dolů) a s ní i ztráty a klidová spotřeba měniče. Podmínkou je, aby potřebný výkon zvládl celý řetězec včetně kabelu a samotné zásuvky.
Co je TTL a proč se řeší u mobilního routeru?
TTL (Time To Live) je hodnota v IP paketu, která se při každém průchodu routerem sníží o jedničku. Podle rozdílné hodnoty může síť poznat, že provoz nevzniká přímo v telefonu, ale přichází ze zařízení za routerem. Pokud stejná SIM dosahuje v telefonu vyšší rychlosti než v routeru, může být příčina právě tady. Po úpravě pravidla je nutné router restartovat a proměřit rychlost několikrát — jeden Speedtest nic nedokazuje.
Zajímá vás, proč jsem si vybral zrovna Starlink Mini a průmyslový router Teltonika místo levnějšího přenosného 5G routeru? Celý výběr hardwaru včetně tarifů rozebírám v článku Starlink Mini + Teltonika RUTX50 →